PT Journal
AU Kurkova, P
   Sigmund, E
TI Telesna vychova a preference volnocasovych aktivit u zaku se sluchovym postizenim
SO Telesna kultura
PY 2010
BP 7
EP 25
VL 33
IS 1
DI 10.5507/tk.2010.001
DE DEMOR; neslysici; pohybova aktivita; souteze; sport; volny cas
AB Skolni vzdelavani v Ceske republice v souladu s platnou legislativou umoznuje detem, zakum a studentum s postizenim rovny pristup ke vzdelani, kde obsah, formy a metody odpovidaji jejich vzdelavacim potrebam a moznostem. Z hlediska dodrzovani zasad zdraveho zpusobu zivota v dospelosti je pro zaky klicova zejmena vzdelavaci oblast vychova ke zdravi, ktera je realizovana v soucinnosti se skolni telesnou vychovou. Cilem teto studie bylo komparovat dimenze emocnich reakci v telesne vychove u zaku se sluchovym postizenim, kteri studovali ve skole pro sluchove postizene, s dimenzemi emocnich reakci u zaku se sluchovym postizenim, kteri byli integrovani v bezne skole. Dilcim cilem bylo srovnat preference volnocasovych aktivit a informovanost zaku se sluchovym postizenim v obou typech skol o sportovnich soutezich tykajicich se teto komunity a sportu obecne. Studie se zucastnili integrovani zaci se sluchovym postizenim (n = 7) z druheho stupne beznych skol (6 divek a 1 chlapec), jejichz prumerny vek byl 14,43 ± 1,27 roku. Tito zaci byli porovnavani s zaky (n = 32), kteri studovali ve skolach pro sluchove postizene (8 divek a 24 chlapcu), prumerny vek byl 15,19 ± 1,24 roku. Ve skole pro sluchove postizene, ktera byla vyhodnocena samostatne, bylo zahrnuto 27 zaku se sluchovym postizenim (9 divek a 18 chlapcu) s prumernym vekem 15,41 ± 1,28 roku. K hodnoceni dimenzi emocnich reakci u zaku se sluchovym postizenim bylo pouzito standardizovaneho dotazniku DEMOR, ktery byl adaptovan s ohledem na podminky zaku se sluchovym postizenim. V prezentovane studii byly zjisteny pozitivni vztahy k telesne vychove u zaku se sluchovym postizenim. Pouze u skol pro sluchove postizene (mimo skolu, ktera byla hodnocena samostatne) se projevily nizsi hodnoty negativnich vztahu k telesne vychove nez u zaku z beznych skol. Tyto negativni postoje zaku k telesne vychove by mohly souviset se snizenou telesnou zdatnosti zaku a roli ucitele (tyto aspekty nebyly zjistovany v ramci teto studie) a s typem skoly a kurikularnim zamerenim. Zaky se sluchovym postizenim, kteri studovali v internatni skole pro sluchove postizene, privedl ke sportu nejcasteji ucitel. U zaku se sluchovym postizenim, kteri studovali v bezne skole, meli vyznamny vliv na jejich sportovni iniciaci rodice. Zjistene rozdily ve sportovni iniciaci a organizovani volneho casu pro zaky se sluchovym postizenim z obou typu skol vyplyvaji prave z odlisneho fungovani skol pro sluchove postizene, ktere je dano jejich historickym vyvojem.
ER