PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Lehnert, Michal
AU  - Stierand, Jiří
AU  - Chmelík, František
AU  - Haník, Zdeněk
TI  - Uplatňování současných poznatků a trendů ve sportovním tréninku u vrcholových volejbalových týmů ČR
DP  - 2010 Jan 1
TA  - Tělesná kultura
PG  - 81--97
VI  - 33
IP  - 1
AID - 10.5507/tk.2010.006
IS  - 12116521
AB  - VÝCHODISKA: Pro maximální úspěšnost ve vrcholovém volejbalu je nezbytné analyzovat aktuální stav a adekvátně reagovat na vývojové tendence, které moderní volejbal charakterizují. CÍLE: Cílem práce bylo získat informace o tom, jak trenéři vrcholových seniorských a juniorských volejbalových týmů v ČR uplatňují některé současné poznatky a trendy ve sportovním tréninku a koučování. METODIKA: Vytvořili jsme anketu obsahující 31 otázek, které jsme zařadili do 5 oblastí: respektování současných požadavků herního výkonu v tréninku, efektivita tréninku, kondiční příprava, koučink a psychosociální aspekty. Anketa byla zaslána 49 trenérům, odpovědělo 24 trenérů (návratnost 49 %). VÝSLEDKY: Z výsledků šetření vyplynulo, že trenéři neuplatňují při své práci všechny důležité poznatky a trendy v přípravě hráčů (celková úspěšnost odpovědí 76 %). Ve skupině trenérů jsme dále rozlišili podskupiny vzhledem k pohlaví trénovaných družstev, trénovaným věkovým kategoriím, trenérským třídám a trenérským úvazkům. Porovnání odpovědí podskupin trenérů s přihlédnutím k vyčleněným oblastem otázek ukázalo pouze na diferenci mezi mužskými a ženskými družstvy v oblasti psychosociálních aspektů tréninku (Z = 1,756; p = 0,079; d = 0,717). Z porovnání odpovědí skupin trenérů na jednotlivé otázky vyplynulo, že: a) trenéři mužských družstev vychází při koncipování tréninku a výběru obsahu cvičení s míčem důsledněji (Z = 1,85; p = 0,07; d = 0,75) z reálných herních situací a vyžadují více (Z = 1,81; p = 0,07; d = 0,74) obranné herní kombinace na síti; b) juniorská družstva zaostávají (Z = 1,90; p = 0,06; d = 0,77) za seniorskými v počtu hodin tréninku s míčem týdně a ve vytváření podmínek pro úspěšnou realizaci útočných herních kombinací s vystřelenou nahrávkou (Z = 2,10; p = 0,04; d = 0,86); c) trenéři první třídy se v rámci kondiční přípravy věnují tréninku "jádra těla" (core trainingu) více (Z = 2,16; p = 0,03; d = 0,94), než trenéři druhé třídy; d) trenéři pracující na plný úvazek prokazují vyšší míru profesionality (Z = 1,73; p = 0,08; d = 0,74), než trenéři na částečný úvazek, ale při koncipování tréninku s míčem vychází překvapivě méně důsledně (Z = 1,96; p = 0,05; d = 0,80) z reálných herních situací. ZÁVĚRY: Studie upozornila na možné nedostatky v tréninku a koučování vrcholových volejbalových týmů v České republice a na některé významné rozdíly mezi sledovanými skupinami trenérů. Vzhledem k získanému počtu vyjádření trenérů je nezbytné považovat výsledky šetření za orientační.