PT - JOURNAL ARTICLE AU - Psotta, Rudolf AU - Kraus, Jan TI - Pohybová koordinace a zpracování vizuálních informací u studentů středních škol s rizikem vývojové poruchy pohybové koordinace: Dvouletá studie DP - 2014 Mar 1 TA - Tělesná kultura PG - 26--52 VI - 37 IP - 2 AID - 10.5507/tk.2014.007 IS - 12116521 AB - VÝCHODISKA: Vývojovou poruchu pohybové koordinace u dětí (DCD) charakterizuje podstatně nižší úroveň pohybových dovedností, než by se očekávala vzhledem k věku. Tento deficit může přinášet negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte a úspěšnost ve školním vzdělávání. Jen několik studií poskytuje důkazy o přetrvávání obtíží v motorické koordinaci až do střední a pozdní adolescence. Ačkoli se DCD považuje za heterogenní syndrom, zdá se, že tento deficit je nejčastěji spojen s problémy ve zpracování vizuálních informací. CÍL: Prvním cílem studie bylo prozkoumat, jak může být podprůměrná úroveň motorické koordinace u adolescentů spojena s funkcí pro zpracování vizuálních informací. Druhým cílem bylo zjistit možné vývojové změny zhoršené pohybové koordinace a prozkoumat, zda její perzistence nebo naopak její zmírnění během adolescentního období může být spojeno s úrovní zpracování vizuálních informací jedinců. METODIKA: V první fázi studie byl u studentů středních škol a učilišť s podprůměrnou úrovní motorické koordinace (n = 52) identifikovanou testem MABC-2 (Henderson, Sugden, & Barnett, 2007) analyzován vztah této koordinace se schopností zpracovat vizuální informace. Tato schopnost byla hodnocena testy jednoduché a výběrové reakce na vizuální podněty (zařízení FiTRO Reaction Check). Současně byl použit test pozornosti d2. V druhé fázi studie byli studenti s mírnými až významnými motorickými obtížemi (n = 34) opakovaně testováni dva roky po vstupním testování pro hodnocení změn motorické koordinace a možnou souvislost těchto změn s úrovní schopnosti zpracovat vizuální informace. VÝSLEDKY: Podprůměrná úroveň pohybové koordinace korelovala s některými ukazateli výběrové reakce s determinací R2 9-15 %, zatímco úroveň selektivní pozornosti a tělesný růst adolescentů se neprokázaly jako významné faktory motorických dovedností. U 18 jedinců ze 34 byla za dva roky zjištěna redukce motorických obtíží, u zbývajících jedinců jejich perzistence. U adolescentních mužů a žen s redukcí motorických obtíží byly zjištěny klinicky významné (velikost efektu) a/nebo statisticky významné rozdíly a časové změny některých ukazatelů kapacity pro zpracování vizuálních informací ve srovnání s jedinci s perzistencí motorických obtíží. ZÁVĚR: Tato studie je první, která se pokusila popsat možný vývoj motorické koordinace u adolescentů s rizikem DCD v kratším vývojovém období. V průběhu adolescence může docházet ke zmírnění deficitu v motorické koordinaci. Zdá se, že přetrvání tohoto deficitu u adolescentů se může spojovat s méně účinným výběrem motorické odpovědi spíše než s deficitem v senzorické registraci podnětu.