Tělesná kultura 2013, 36(2):96-114 | DOI: 10.5507/tk.2013.011

Je nízká úroveň pohybové aktivity veřejněpolitický problém?

Michal Kalman, Zdeněk Hamřík
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

VÝCHODISKA: Mnoho studií a vědeckých důkazů potvrzuje pozitivní vliv pohybové aktivity na kvalitu života a lidské zdraví. Pohybová aktivita, která je zároveň jedním ze základních faktorů boje proti hromadným neinfekčním onemocněním, v Evropě včetně České republiky klesá a to jak u dětí, tak u dospělé populace. Závažné zdravotní důsledky v populaci a ekonomice jednotlivých zemí jsou důvodem k diskusi nad zařazením nízké úrovně pohybové aktivity mezi veřejněpolitické problémy a vyšší alokaci veřejných zdrojů do oblasti podpory pohybové aktivity.

CÍLE: Hlavním smyslem práce je zjistit, zda je nízká úroveň pohybové aktivity veřejněpolitickým problémem. Problémem, který by měl být systematicky řešen v rámci národní, krajské i komunální veřejné politiky.

METODIKA: Prostřednictvím metodologie policy analysis jsme provedli obsahovou analýzu 25 systematicky vybraných zahraničních národních strategií zaměřených na problematiku podpory pohybové aktivity. Zdrojem dat byla interní databáze Světové zdravotnické organizace International Inventory of Documents on Physical Activity Promotion (Mezinárodní soupis dokumentů podpory pohybové aktivity). K obsahové analýze strategií bylo využito softwarového nástroje Atlas.ti.

VÝSLEDKY: Během obsahové analýzy 25 zahraničních strategií bylo vyselektováno 411 textových segmentů (citací) týkající se nízké úrovně pohybové aktivy. Ty vykazovaly pět základních znaků veřejněpolitického problému dle konceptuálního rámce od Bardacha (2000) a Pattona a Swického (1993) - 1) zasahuje do života významného počtu příslušníků daného společenství; 2) je analyzovatelný; 3) je řešitelný veřejněpolitickými nástroji; 4) lze vymezit primární příčinu či problém; 5) nelze jej vyřešit snadno a rychle.

ZÁVĚRY: Z výsledků vyplývá, že nízká úroveň pohybové aktivity je veřejněpolitickým problémem, kterému je nutno se systematicky věnovat na národní úrovni.

Klíčová slova: podpora pohybové aktivity, policy analysis, obsahová analýza, strategie, veřejněpolitický problém

Is the low level of physical activity a public policy issue?

BACKGROUND: Many studies and scientific evidence confirm a positive effect of physical activity on the quality of life and human health. Physical activity, which is also one of the key factors preventing mass non-communicable diseases, is decreasing in Europe, including the Czech Republic, both in children and adults. Serious health consequences for the population and economy of the countries are a reason for a discussion about including the low level of physical activity among public policy issues and a higher allocation of public sources into the area of physical activity promotion.

OBJECTIVES: The main objective of the paper is to determine whether the low level of physical activity is a public policy issue. An issue that should by systematically addressed by national, regional as well as local policy.

METHODS: Through the policy analysis approach we conducted a content analysis of 25 systematically selected foreign national strategies aimed at the issue of physical activity promotion. The data source was an internal database of the World Health Organization - the International Inventory of Documents on Physical Activity Promotion. The content analysis of the strategies was performed using the Atlas.ti software tool.

RESULTS: During a content analysis of 25 foreign strategies a total of 411 text segments (quotations) relating to the low level of physical activity were selected. These text segments showed five basic features of a public policy issue according to a conceptual framework developed by Bardach (2000) and Patton and Sawicky (1993) - 1) affects the lives of a significant number of people of a society; 2) is analysable; 3) can be solved through public policy tools; 4) the primary cause or problem can be defined; 5) cannot be solved easily and quickly.

CONCLUSIONS: The results indicate that the low level of physical activity is a public policy issue that must be systematically addressed at national level.

Keywords: physical activity promotion, policy analysis, content analysis, strategy, public policy issue

Vloženo: srpen 2012; Zveřejněno online: duben 2014; Zveřejněno: březen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kalman, M., & Hamřík, Z. (2013). Je nízká úroveň pohybové aktivity veřejněpolitický problém? Tělesná kultura36(2), 96-114. doi: 10.5507/tk.2013.011
Stáhnout citaci

Reference

  1. Alwan, A., MacLean, D., Riley, L., d'Espaignet, E., Mathers, C., Stevens, G., & Bettcher, D. (2010). Monitoring and surveillance of chronic non-communicable diseases: Progress and capacity in high-burden countries. The Lancet, 376(9755), 1861-1868. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Bardach, E. (2000). A practical guide for policy analysis: The eightfold path to more effective problem solving. New York: Chatham House Pablisher.
  3. Beaglehole, R., Bonita, R., Horton, R., Adams, C., Alleyne, G., Asaria, P., Baugh, V., Bekedam, H., Billo, N., Casswell, S., Cecchini, M., Colagiuri, R., Colagiuri, S., Collins, Ebrahim, T. S., Engelgau, M., Galea, G., Gaziano, T., Geneau, R., Haines, A., Hospedales, J., Jha, P., Keeling, A., Leeder, S., Lincoln, P., Mckee, M., Mackay, J., Magnusson, R., Moodie, R., Mwatsama, M., Nishtar, S., Norrving, B., Patterson, D., Piot, P., Ralston, J., Rani, M., Reddy, K. S., Sassi, F., Sheron, N., Stuckler, D., Suh, I., Torode, J., Varghese, Ch., & Watt, J. (2011). Priority actions for the non-communicable disease crisis. The Lancet, 377(9775), 1438-1447. doi: 10.1016/s0140-6736(11)60393-0. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Carpensen, C. J., Powell, K. E., & Christenson, G. M. (2005). Physical activity, exercise, and physical fitness: Definition and distinctions for health-related research. Public Health Reports, 100(2), 126-131.
  5. Drhová, Z., & Veselý, A. (2007). Identifikace variant řešení veřejněpolitických problémů. In A. Veselý & M. Nekola (Eds.), Analýza a tvorba veřejných politik, přístupy, metody a praxe (pp. 254-272). Praha: Sociologické nakladatelství.
  6. Duncker, K., & Lees, L. S. (1945). On problem-solving. Psychological Monographs, 58(5), 1-113. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Dunn, N. (2004). Public policy analysis: An Intorduction (3rd ed.). Upper Saddle River: Prentice Hall.
  8. Dye, T. R. (2011). Understanding public policy. London: Pearson.
  9. Global Advocacy for Physical Activity the Advocacy Coucil of the International Society for Physical Activity and Health. (2010). The Toronto charter for physical activity: A global call to action (pp. 2-5). Toronto: GAPA ISPAH.
  10. Hallal, P. C., Andersen, L. B., Bull, F., Guthold, R., Haskell, W., & Ekelund, U. (2012). Global physical activity levels: Surveillance progress, pitfalls, and prospects. The Lancet, 380(9838), 20-31. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Iannotti, R., Kalman, M., Inchley, J., Tynjala, J., Bucksch, J., & Group, H. P. A. F. (2012a). Energy expenditure: Moderate to vigorous physical activity. In C. Currie, C. Zanotti, A. Morgan, D. Currie, M. Looze, C. Roberts, O. Samdal, O. Smith, & V. Barnekow (Eds.), Social determinants of health and well-being among young people. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: International report from the 2009/2010 survey (pp. 129-132). Copenhagen: WHO Regional Office for Europe.
  12. Iannotti, R., Kalman, M., Inchley, J., Tynjala, J., Bucksch, J., & Group, H. P. A. F. (2012b). Energy expenditure: Sedentary behaviour, watching television. In C. Currie, C. Zanotti, A. Morgan, D. Currie, M. Looze, C. Roberts, O. Samdal, O. Smith, & V. Barnekow (Eds.), Social determinants of health and well-being among young people. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: International report from the 2009/2010 survey (pp. 133-136). Copenhagen: WHO Regional Office for Europe.
  13. Kalman, M., Hamřík, Z., & Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut.
  14. Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., & Csémy, L. (2011). Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu "Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC)". Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  15. Kepner, H., & Tregoe, B. (1981). The Rational Manager. New York: McGraw-Hill.
  16. Kohl, H. W., Craig, C., Lambert, E. V., Inoue, S., Alkandari, J. R., Leetongin, G., & Kahlmeier, S. (2012). The pandemic of physical inactivity: Global action for public health. The Lancet, 380(9838), 67-78. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Lee, I., Shiroma, E., Lobelo, F., Puska, P., Blair, S., & Katzmarzyk, P. (2012). Effect of physical inactivity on major non-communicable diseases worldwide: An analysis of burden of disease and life expectancy. The Lancet, 380(9838), 219-229. Přejít k původnímu zdroji...
  18. MacCrimmon, K. R., & Taylor, R. N. (1976). Decision making and problem solving. In Handbook of industrial and organizational psychology. Chicago: Rand-McNally.
  19. Matoulek, M., Svačina, Š., & Lajka, J. (2011). Pohybová aktivita a obezita v ČR ve 21. století. In J. Hendl & L. Dobrý (Eds.), Zdravotní benefity pohybových aktivit, monitorování, intervence, evaluace (pp. 164-171). Praha: Karolinum.
  20. Mitáš, J. (2011). Pohybová aktivita a prostředí v životním stylu obyvatel České republiky. Habilitační práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc.
  21. Morris, J. N., Heady, J. A., Raffle, P. A., Roberts, C. G., & Parks, J. W. (1953). Coronary heart-disease and physical activity of work. The Lancet, 1053-1057. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Nagel, S. S. (1999). Policy analysis methods. New York: Nova Science Pub. Inc.
  23. Ng, S., & Popkin, B. (2012). Time use and physical activity: a shift away from movement across the globe. Obes. Rev., 13(8), 659-680. doi: 10.1111/j.1467-789X.2011.00982.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Patton, C., & Sawicki, C. (1993). Basic method of policy analysis and planing (2nd ed.). Upper Saddle River: Prentice Hall.
  25. Radin, B. (2000). Beyond Machiavelli: Policy analysis comes of age. Georgetown: Georgetown University Press.
  26. Rose, R. (2005). Learning from comparative public policy: A practical guide. London: Routledge. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Rychtecký, A. (2006). Monitorování účasti mládeže ve sportu a pohybové aktivitě v České republice. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu.
  28. Sassi, F. (2010). Obesity and the economics of prevention: Fit not fat. Paris: OECD. Přejít k původnímu zdroji...
  29. Sigmundová, D., El Ansari, W., Sigmund, E., & Frömel, K. (2011). Secular trends: A ten year comparison of the amount and type of physical activity and inactivity of random samples of adolescents in the Czech Republic. BMC Public Health, 11(1), 731. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. ÚZIS. (2011a). Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS 2008. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
  31. ÚZIS. (2011b). Zdravotnická ročenka České republiky 2010. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
  32. Veselý, A. (2007). Veřejná politika. In A. Veselý & M. Nekola (Eds.), Analýza a tvorba veřejných politik; přístupy, metody a praxe (pp. 13-41). Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
  33. World Health Organization. (2002). The world health report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. Geneva: World Health Organization.
  34. World Health Organization. (2004). Global strategy on diet, physical activity and health. Geneva: World Health Organization.
  35. World Health Organization. (2011a). Global status report on noncommunicable diseases 2010. Geneva: World Health Organization.
  36. World Health Organization. (2011b). Noncommunicable diseases country profiles 2011. Geneva: World Health Organization.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.