Tělesná kultura 2018, 41(2):64-68 | DOI: 10.5507/tk.2019.003

Motivační pohybový program pro léčbu psychiatrických pacientů

Běla Hátlová, Martin Dlabal, Tereza Louková, Iva Wedlichová
Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, Česká republika

Východiska: Aktuální Evropské změny v péči o psychiatrické pacienty se týkají podpory nefarmakologických terapií. Součástí aktivizačních a resocializačních programů by se měla stát nabídka pohybových programů odpovídající potřebám psychiatrických pacientů. Vnitřní motivace ke změně je jedním z důležitých faktorů léčby.

Cíle: Výzkum ověřuje, zda absolvování motivačně pohybového programu má vliv na a) jednotlivé složky tělesné zdatnosti, a to tělesnou vytrvalost, svalovou sílu a pohybovou obratnost, b) psychomotorické tempo při vykonávání vizuomotorické aktivity.

Metodika: Intervence se opírá o vedení motivačního pohovoru během standardního pohybového programu v rámci hospitalizace. K výzkumu byly použity 3 desetimístné škály, a to pro tělesnou vytrvalost, svalovou sílu a pohybovou obratnost, které zjišťovaly úroveň vyjadřované tělesné zdatnosti, a Test cesty, který měří rychlost psychomotorického tempa. Zkoumaný soubor zahrnoval střednědobě (50-100 dnů) hospitalizované pacienty, u nichž bylo diagnostikováno psychiatrické onemocnění.

Výsledky: Dosažená data potvrdila významný vliv motivačně pohybového programu na vyjadřovanou celkovou tělesnou zdatnost (p

Klíčová slova: Klíčová slova: motivační pohovor, tělesná zdatnost, psychomotorické tempo, psychiatrie

Motivational motion program for the treatment of psychiatric patients

Background: : The current European changes in the care of psychiatric patients primarily support non-pharmacological therapy. Part of activation and rehabilitation programs should be adequate physical activities meeting the needs of psychiatric patients. Internal motivation to change is one of the important factors of treatment.

Objective: The research tries to find whether attendance of motivational movement programme affects a) the individual components of physical fitness, namely endurance, muscle strength and dexterity in exercise, and b) psychomotor tempo of performance of visual-motor activity.

Methods: The research used 3 ten-point scales to measure the level of the expressed physical fitness, namely endurance, muscle strength and dexterity in exercise and the Path Test measuring the psychomotor tempo. The study population included patients with diagnosed psychiatric disorders.

Results: The obtained data confirmed significant influence of motivational movement programmes on the expressed level of overall physical fitness (p < .001) and its measured components including endurance (p < .001), muscle strength (p < .001), and dexterity (p < .02), in exercising. Data confirmed a significant effect of motivational movement programme on the measured psychomotor tempo of hospitalized psychiatric patients (p < .001). A significant effect on psychomotor tempo was also observed in the control group of patients (p < .001).

Conclusions: The obtained data confirmed a significant influence of motivational movement programmes on the expressed level of overall physical fitness and its measured components including endurance, muscle strength and dexterity in exercising. Motivational movement programmes in comparison to standard movement programmes appear to be a more effective method.

Keywords: Keywords: motivational interviewing, physical fitness, psychomotor tempo, psychiatry

Vloženo: květen 2018; Přijato: březen 2019; Zveřejněno: červenec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hátlová, B., Dlabal, M., Louková, T., & Wedlichová, I. (2018). Motivační pohybový program pro léčbu psychiatrických pacientů. Tělesná kultura, 41(2), 64-68. doi: 10.5507/tk.2019.003
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bunc, V. (1995). Pojetí tělesné zdatnosti a jejích složek. Tělesná výchova a sport mládeže, 61(5), 6-8.
    2. Čechovská, I., & Dobrý, L. (2008). Borgova škála subjektivně vnímané námahy a její využití. Tělesná výchova a sport mládeže, 74(3), 37-45.
    3. Džuka, J., Dalbert, C., & Schmitt, M. (2013). Belief in a just world and its protective function in relation to subjective well-being: study of specific copingreactions. Československá psychologie, 57(1), 64-72.
    4. Fox, K. R. (1999). The influence of physical activity on mental well-being. Public Health Nutrition, 2(3a), 411-418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Fox, K. R. (2000). The effects of exercise on self-perceptions and self-esteem. In Biddle, S. H. J., Fox, K. R. & Boutcher, S. H. (Eds.), Physical Activity and Psychological Well-Being (pp. 88-117). London: Routledge.
    6. Hátlová, B. (2002). Kinezioterapie v léčbě hospitalizovaných psychiatrických onemocnění. (I. vyd). Praha: Karolinum,
    7. Hátlová, B. (2003). Kinesiotherapy movement therapy in psychiatric treatment. Praha: Karolinum.
    8. Hátlová, B., Louková, T., Wedlichová, I., Dlabal, M.; Sorensen, M., Bentzen M., Falhorm, A. (2017). Motivace k pohybové aktivitě u psychiatrických pacientů. In I. Sobotková, D. Heller, & A. Slezáčková (Eds.), Psychologické dny 2016: Možnosti a hranice psychologie (pp. 69-74). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
    9. Holley, J., Crone, D., Tyson, P., & Lovell, G. (2011). The effects of physical activity on psychological well-being for those with schizophrenia: A systematic review. British Journal of Clinical Psychology, 50(1), 84-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Hölter, G. (2011). Bewegungstherapie bei psychischen Erkrankungen - Grundlagen und Anwendung. In G. Hölter (Ed.), Lehrbuch für Theorie und Praxis. Köln: Deutscher Ärzte-Verlag. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Hošek, V. (2013). Wellness, well-being a pohybová aktivita. Acta Salus Vitae, 1(1), 1-8.
    12. Hovland, A., Nordhus, I. H., Sjøbø, T., Gjestad, B. A., Birknes, B., Martinsen, E. W., Torsheim, T. & Pallesen, S. (2013). Comparing physical exercise in groups to group cognitive behaviour therapy for the treatment of panic disorder in a randomized controlled trial. Behavioural and Cognitive Psychotherapy, 41(4), 408-432. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Knapen, J., Van de Vliet, P., Van Coppenolle, H., David, A., Peuskens, J., Pieters, G., & Knapen, K. (2005). Comparison of changes in physical self-concept, global self-esteem, depression and anxiety following two different psychomotor therapy programs in non-psychotic psychiatric inpatients. Psychotherapy and Psychosomatics, 74, 353-361. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Louková, T., Hátlová, B., & Adámková Ségard, M. (2015). Psychomotor therapy and physical self-concept. Ústí nad Labem: Universita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
    15. Preiss, M, & Preiss, J. (2006). Test cesty. Brno: Psychodiagnostika s.r.o.
    16. Rosenbaum, S., Tiedemann, A., Sherrington, C., Curtis, J., & Ward, P. B. (2014). Physical activity interventions for people with mental illness: A systematic review and meta-analysis. The Journal of Clinical Psychiatry, 75(9), 964-974. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Rosenbaum, S., Tiedemann, A., Stanton, R., Parker, A., Waterreus, A., Curtis, J.& Ward, P. B. (2016). Implementing evidence-based physical activity interventions for people with mental illness: An Australian perspective. Australasian Psychiatry, 24(1), 49-54. doi: 10.1177/1039856215590252 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Simons, J., Van Damme, T., Delbroek, H., & Probst, M. (2017). Impact of mental health problems on physical self-esteem. European Psychomotricity Journal, 9(1), 3-32.
    19. WHO (2013). The European health report 2012. Copenhagen: World Health Organization, Regional Office for Europe.
    20. WHO (2017). WHO's Global Action Plan for the Prevention and Control of NCDs 2013-2020. 10 facts on physical aktivity. Reviewed February 2017 http://www.who.int/features/factfiles/physical_activity/en/
    21. Zamani Sani, S. H., Fathirezaie, Z., Brand, S., Pühse, U., Holsboer-Trachsler, E., Gerber, M., & Talepasand, S. (2016). Physical activity and self-esteem: testing direct and indirect relationships associated with psychological and physical mechanisms. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 12, 2617-2625. doi: 10.2147/NDT.S116811 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Zschucke, E., Gaudlitz, K., & Ströhle, A. (2013). Exercise and physical activity in mental disorders: Clinical and experimental evidence. Journal of Preventive Medicine and Public Health, 46(Suppl 1), 12-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah