Tělesná kultura 2020, 43(2):58-63 | DOI: 10.5507/tk.2021.001

Prožívání smrtelnosti extrémními kajakáři

Filip Kořínek1, Jan Busta2
1 Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Praha, Česká republika
2 Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika

Východiska: Teoretický pohled na extrémní sporty převážně vychází z předpokladu, že účast v nich je zapříčiněna potřebou vyhledávání rizik (thrill seeking) a silných zážitků (sensation seeking). Nicméně metodologie postavena s tímto předsudkem může vézt k výsledkům nevztahujícím se k žité zkušenosti sportovců.

Cíle: Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo prostřednictvím fenomenologicko-hermeneutického kvalitativního přístupu zmapovat, zda a jakým způsobem čeští extrémní kajakáři prožívají smrtelnost v celkovém kontextu jejich sportu.

Metodika: Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného dotazování (9 mužů a jedna žena věnující se extrémnímu kayakingu, ve věku 21-42 let). Data byla analyzována prostřednictvím Tematické analýzy.

Výsledky: Z výzkumu vyplývá, že respondenti vnímají svou smrtelnost skrze bohatost fenoménu extrémního kayakingu, zejména ovšem skrze zkušenosti s bezprostředním ohrožením života členů kajakářské komunity. Množství pozitivních zkušeností, které jim extrémní jízda na kajaku přináší, je vede k neustálé snaze o minimalizaci rizik pro možnost v jejich sportu (resp. životním stylu) pokračovat.

Klíčová slova: Extrémní sport, kajak, kayaking, smrtelnost, riziko

Experiencing of mortality by extreme kayakers

Background: Theoretical perspective on extreme sports mainly assumed participating as need of risk (thrill seeking) and strong experience (sensation seeking). However, methodology based on this prejudice may lead to results no relating to actual living experience of participants.

Objective: Main objective of this research was to explore if and how Czech extreme kayakers experience mortality in overall context of their sport, using hermeneutic phenomenological qualitative research.

Methods: Data were collected by semi-structured interviews (9 male and one female extreme kayaker, aged 21-42 years). Data were analysed through the Thematic analysis.

Results: Results indicate that participants experience their mortality especially through the immediate threat to the lives of kayak community members. Diversity of extreme kayaking phenomenon and that range of positive experiences which this trigger leads them to nonstop effort of risk minimization, for the possibility to continue in their lifestyle.

Keywords: Extreme sport, kayaking, mortality, risk

Vloženo: leden 2021; Přijato: únor 2021; Zveřejněno: leden 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kořínek, F., & Busta, J. (2020). Prožívání smrtelnosti extrémními kajakáři. Tělesná kultura, 43(2), 58-63. doi: 10.5507/tk.2021.001
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Apter, M. J., & Batler, R. (1997). Gratuitous risk: A study of parachuting. In S. Svebak, & M. J. Apter (Eds.). Stress and health. A reversal theory perspective (pp. 119-129). Washington DC: Taylor & Francis.
    2. Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using the matic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77-91. doi: 10.1191/1478088706qp063oa Přejít k původnímu zdroji...
    3. Brymer, E. (2009). Extreme sports as a facilitator of ecocentricity and positive life changes. World Leisure Journal, 51(1), 47-53. doi: 10.1080/04419057.2009.9674581 Přejít k původnímu zdroji...
    4. Brymer, E. (2010). Risk taking in extreme sports: A phenomenological perspective. Annals of Leisure Research, 13(1-2), 218-238. doi: 10.1080/11745398.2010.9686845 Přejít k původnímu zdroji...
    5. Brymer, E., Feletti, F., Monasterio, E. & Schweitzer, R. D. (2019). Understanding extreme sports: A psychological perspective. Frontiers in Psychology, 10, 3029. doi: 10.3389/fpsyg.2019. 03029 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Brymer, E., & Oades L. G. (2009). Extreme sports: A positive transformation in courage and humility. Journal of Humanistic Psychology, 49(1), 114-126. doi: 10.1177/002216780 8326199 Přejít k původnímu zdroji...
    7. Hoffmanová, J. (2013). Teorie inklinace a zaangažovanosti v X-sportech a aktivitách. In J. Hoffmanová, & L. Šebek (Eds.). Fenomén X-sportů a aktivit (pp. 69-83). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
    8. Immonen, T., Brymer, E., Davids, K., Liukkonen, J., & Jaakkola, T. (2018). An Ecological Conceptualization of Extreme Sports. Frontiers in Psychology, 9, 1274. doi: 10.3389/fpsyg. 2018.01274 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Kirchner, J. (2009). Psychologie prožitku a dobrodružství. Brno: Computer Press.
    10. Kračmar, B., Bílý, M., & Novotný, O. (1998). Základy kanoistiky. Praha: Univerzita Karlova.
    11. Le Breton, D. (2000). Playing symbolically with death in extreme sports. Body & Society, 6(1), 1-11. doi: 10.1177/13570 34X00006001001 Přejít k původnímu zdroji...
    12. Lyng, S. (2005). Edgework: The sociology of risk taking. New York: Routledge. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Maslow, A. H. (1999). Toward a psychology of being (3rd ed.). New York: J. Wiley & Sons.
    14. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
    15. Šebek, L. (2013). Subkulturní, sociální a komunitní kontext. In J. Hoffmanová & L. Šebek (Eds.). Fenomén X-sportů a aktivit (pp. 147-160). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
    16. Zuckerman, M. (1983). Sensation seeking and sports. Personality and Individual Differences, 4(3), 285-292. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Zuckerman, M. (1994). Behavioral expressions and biosocial bases of sensation seeking. Cambridge: Cambridge University Press.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah