PT Journal
AU Vyhlidal, T
   Jesina, O
   Holicka, K
TI Pohybove aktivity 11-15letych deti s onkologickym onemocnenim: pilotni studie disHBSC
SO Telesna kultura
PY 2016
BP 63
EP 70
VL 39
IS 2
DI 10.5507/tk.2015.018
AB Vychodiska: Jiz o roku 1993 se Ceska a Slovenska republika, spolu s dalsimi zememi z Evropy a Severni Ameriky, ucastni v pravidelnych 4letych intervalech mezinarodniho projektu HBSC (The Health Behavior in School-aged Children; pro nase ucely disHBSC - mysleno "with disability"). Hlavnimi cili teto vyzkumne studie je zjistit determinanty ovlivnujici zdravi a zivotni styl zaku a komparovat vysledky na mezinarodni urovni. Az do roku 2013 se ovsem vyzkumneho setreni nemohly zucastnit deti se zdravotnim postizenim a zdravotnim znevyhodnenim (byly z vyzkumu vyjmuti). Na zaklade iniciativy WHO byly v ramci techto kategorii do setreni zahrnuty take deti s onkologickym onemocnenim. Ve snaze zaclenit i tuto cilovou skupinu byla vytvorena nova studie disHBSC, ktera si klade za cil prohloubit znalosti o zdravi a se zdravim souvisejicim chovanim teto cilove skupiny. Cil: Cilem vyzkumneho setreni je zjistit vybrane determinanty ovlivnujici ucast deti s onkologickym onemocnenim ve veku 11-15 let v pohybovych aktivitach. Dilcim cilem je zjistit jejich sebehodnoceni a aspiracni uroven, ktera s realizaci pohybovych aktivit bezprostredne souvisi. Metodika: K vyzkumnemu setreni byla pouzita pilotni verze dotaznikoveho protokolu disHBSC. Tato pilotni verze je odvozena z dotaznikoveho protokolu, ktery byl pouzit v roce 2010 a vychazel z mezinarodni verze dotazniku HBSC. Pilotni verze dotazniku obsahovala 41 otazek, ktere jsou rozdeleny do nekolika tematickych okruhu - zakladni sociodemograficke ukazatele a specificke oblasti chovani (ktere maji vyznamny vztah k telesnemu a dusevnimu zdravi deti) - zdravi, stravovaci navyky, pohybova aktivita a volny cas, uzivani navykovych latek, sebehodnoceni a aspirace, religiozita, nasili, skola, rodina a vrstevnici. Do vyzkumneho setreni nebyly zarazeny deti s pridruzenym postizenim typu amputace, zrakove postizeni apod. S ohledem na principy "lekarskeho tajemstvi" a nemoznosti pristupu k podrobnym lekarskym zpravam, neni mozne dale skupiny deti strukturovat dle konkretniho typu onemocneni, zpusobu a delky lecby. Vysledky: Z vyzkumneho setreni vyplyva, ze deti s onkologickym onemocnenim prisuzuji pohybovym aktivitam pozitivni vyznam a vnimaji je jako prostredek, ktery vede ke zlepseni jejich zdravi. Z tematickeho bloku "Sebehodnoceni a aspirace" je patrne, ze vetsina deti hodnoti pozitivne sve dalsi moznosti vzdelavani. Jsou motivovane ke svemu dalsimu kariernimu rustu. Hodnoti take kladne sve dovednosti, ktere u nich mohou obdivovat druzi. Zavery: Prestoze deti s onkologickym onemocnenim prisuzuji pohybove aktivite pozitivni vliv, nedosahuji doporuceni Evropske unie pro pohybovou aktivitu. K evropskemu doporuceni se priblizuje pouha jedna sestina chlapcu a sotva jedna tretina divek.
ER