Tělesná kultura 2008, 31(2):23-38 | DOI: 10.5507/tk.2008.008

Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v eu

Vladimír Hobza, Tomáš Dohnal
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc, ČR

Zaměstnanost a ekonomický růst jsou dvěma nejdůležitějšími cíli, sledovanými v rámci Lisabonské strategie, pomocí níž by se z Evropy v dalších letech měl stát celosvětově nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomický region. Vlády jednotlivých zemí doposud plně nerozpoznaly prorůstový a zaměstnanostní potenciál, který skrývají dopady sportu a průmyslu volného času. Jejich vyhodnocení je velmi složité a přesto, že byly mnohé analýzy ve vyspělých zemích světa publikovány, jejich praktické využití je teprve na počátku. Prostřednictvím vybraných oblastí jsou dokumentovány případové studie potenciálního rozvoje zaměstnanosti iniciované rozvojem sportu2. Možný vliv na potenciál zaměstnanosti a uplatnění na trhu práce se také staly jedním z významných faktorů tvorby nových curricul oboru rekreologie, které jsou zpracovávány v souvislosti s projektem Evropských sociálních fondů.

Klíčová slova: sport, zaměstnanost, odvětví volného času, životní styl, rekreologie

Sport as a prospective potentional for employment in the eu states

Employment and economic growth are monitored as two of the most important goals within the Lisbon strategy, which should make Europe the world's most dynamic and competitive region in the coming years. Governments of member states have not yet fully recognized the growth and employment potential of sport and leisure time industry. The valuation is very complicated and even though some analyses were already published in developed countries, the practical use is at the beginning. Case studies prove potential growth of employment in selected fields initiated by development of sport and leisure time industry. These fields include tourism, production and selling of sport equipment, services (physical condition), sport events, professional sport, media etc.. The Czech Republic has an employment in sport of 0,3% which is just and average within the EU. Europe will need around 800 000 to 1 million professional experts for sport and leisure time. Considering this, all related fields of study in sport and free time management are very perspective. In the current dynamic environment, it is necessary to look closer to fields that were not yet fully used for employment and to establish new professions for fulfilling new needs, which will have an additional effect on employment. Therefore the employment potential with asserting oneself on the labour market has become one of significant factors in creating new curricula in recreology. The new curricula are prepared in connection with the project of European social funds.

Keywords: sport, employment, leisure time industry, lifestyle, recreology

Vloženo: srpen 2008; Zveřejněno online: březen 2009; Zveřejněno: březen 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hobza, V., & Dohnal, T. (2008). Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v eu. Tělesná kultura, 31(2), 23-38. doi: 10.5507/tk.2008.008
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Badelt, C., & Hollerweger, E. (2001). Das Volumen ehrenamtlicher Arbeit in Österreich. In: Paper No.6, Wien: Wirtschafrsuniversiät Wien.
    2. Camy, J., Clijsen, L., Madella, A., & Pilkington, A. (2002). The social dialogue in the sport sector and its impact on te future of qualifications in Europe. In: Proceedings of the 7 th annual congress of the European Colleage of Science. Athens: Pashalidis Medica Publisher.
    3. Felderer, B. et al. (2006). Sport und Ökonomie in Europa. Wien: SpEA.
    4. Helmenstein, C. et al. (2004). Ökonomischer Nutzen Betrieblicher Gesundheitsförderung. In: Studie im Auftrag des Bundeskanzleramts. Sektion Sport, Wien
    5. Hobza, V., Rektořík, J. et al. (2006). Základy ekonomie sportu. Ekopress. Praha.
    6. Hobza, V., & Cikl, R. (2008). Míra programové podpory sportu a tělovýchovy ze státního rozpočtu a její vliv na sportovní prostředí v České republice. Česká kinantropologie, 12(1), 29-48. Praha: ČKS. ISSN 1211-9261.
    7. Mayer, B., & Ahlert, G. (2000). Die ökonomische Perspektiven des Sports. Empirische Analyse für die Bundesrepublik Deutschland. Schorndorf.
    8. Rychtecký, A. (2006). Profesionalizace a vzdělávání ve sportovním sektoru. In: Postavení, organizace a financování sportu v České republice. (Sborník příspěvků). Praha: Olympia
    9. Vocasport. (2004). ESF Project. Praha: FTVS, Univerzita Karlova Praha.
    10. Weber et al. (1995). Die wirtschaftliche Bedeutung des Sports. Verlag K. Hofmann. Schorndorf.
    11. WTO/IOC (2001). Sport and Tourism. Introductory Report. Madrid
    12. Zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolné službě

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah