Tělesná kultura 2013, 36(1):11-26 | DOI: 10.5507/tk.2013.001

Systém a struktura jako znak Olomoucké filosofie a její vazby na kinantropologii

Ivo Jirásek
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

VÝCHODISKA: Pojem "tělesná (pohybová) kultura" je v odborné literatuře využíván zcela minoritně a přednost je dávána termínu preferovanému v evropském byrokratickém prostoru (míněn je vliv byrokratických struktur na terminologii prostřednictvím politických dokumentů), tj. slovu "sport".

CÍLE: Příspěvek chce porovnat některé znaky myšlení charakteristické pro systémový pohled na tělesnou/pohybovou kulturu a určité paralely filosofických analýz skladebné filosofie.

METODIKA: Filosofická analýza, kritická analýza pojmů a komparace odlišností jednotlivých přístupů.

VÝSLEDKY: Pro oba myšlenkové koncepty je podstatné systematické a strukturální uspořádání, kvalitativní rozrůzněnost oproti převládajícímu kvantitativnímu pohledu, zájem o člověka a jeho centrální postavení v daném ideovém rozvrhu.

ZÁVĚRY: Shodné znaky kinantropologických témat a filosofických idejí zkoumaných na Univerzitě Palackého lze vnímat - alespoň předběžně a podmíněně - v rovině znaku specifické "olomoucké školy". Systematičnost a strukturnost pohledu lze vytyčit jako nosné její specifikum i do budoucnosti, např. v souvislosti s fenoménem systemických konstelací.

Klíčová slova: systém, struktura, tělesná kultura, Univerzita Palackého, J. L. Fischer, B. Hodaň, systemické konstelace

System and structure as a sign of Olomouc's philosophy and its connection to kinanthropology

BACKGROUND: The notion of "physical (movement) culture" is utilized in the scientific literature only by a minority of authors. The term "sport" is preferred in European writings.

OBJECTIVE: The paper wants to compare some signs of thinking for a systemic look at physical/movement culture and certain parallels of the analysis of structural philosophy.

METHODS: Philosophical analysis, critical analysis.

RESULTS: The systematic and structural ordering is substantial for both ideal concepts, as well as qualitative differentness against a dominant quantitative viewpoint, the interest is its central standing in this intellectual schedule.

CONCLUSIONS: It is possible to perceive the consistent signs of kinanthropological topics and philosophical ideas researched at Palacký University as sign of a specific "Olomouc school". It is possible to stake an orderliness and structure as its portative specificity into the future, for example in connection with systemic constellation phenomenon.

Keywords: system, structure, physical culture, Palacký University, J. L. Fischer, B. Hodaň, systemic constellation

Vloženo: březen 2012; Zveřejněno online: prosinec 2013; Zveřejněno: leden 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jirásek, I. (2013). Systém a struktura jako znak Olomoucké filosofie a její vazby na kinantropologii. Tělesná kultura, 36(1), 11-26. doi: 10.5507/tk.2013.001
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bílý, J. (2007). Úžasná síla celku: organizační, podnikové a experimentální konstelace. Praha: Pragma.
    2. Černý, V., & Hajduk, M. (2011). Rodinné konstelace: psychoterapie a spiritualita. Brno: Computer Press.
    3. Hellinger, B. (2000). Skrytá symetrie lásky: co podporuje lásku v partnerských vztazích. Praha: Pragma.
    4. Fischer, J. L. (1968). Filosofické studie. Praha: Výzkumný ústav odborného školství.
    5. Fischer, J. L. (2007). Výbor z díla I. Praha a Olomouc: Academia a Univerzita Palackého.
    6. Hobza, V. (2007). Tělesná kultura. In J. Rektořík et al. (Eds.), Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru (pp. 153-168). Praha: Ekopress.
    7. Hodaň, B. (1975). Kapitoly z teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého.
    8. Hodaň, B. (1985). Teorie tělesné kultury I., II. Olomouc: Univerzita Palackého.
    9. Hodaň, B. (1988). Teorie tělesné kultury III. Olomouc: Univerzita Palackého.
    10. Hodaň, B. (2000). Tělesná kultura - sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého.
    11. Hodaň, B. (2001). Humanitní a společenskovědní discipliny v kinantropologických studiích. In B. Hodaň (Ed.), Humanitní základy kinantropologických studií (pp. 7-11). Olomouc: Hanex.
    12. Hodaň, B. (2006). Sociokulturní kinantropologie I: úvod do problematiky. Brno: Masarykova Univerzita.
    13. Hodaň, B. (2007). Sociokulturní kinantropologie II: systémové pojetí tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého.
    14. Hodaň, B. (2009). K problému filozofické kinantropologie. Olomouc: Univerzita Palackého.
    15. Hohler, V. (1977). Vzájemné vztahy mezi tělesnou a obecnou kulturou. Praha: Univerzita Karlova.
    16. Hurych, E., Jirásek, I., Nesti, M., Parry, J., Robinson, S., Sekot, A., Reguli, Z., Bednář, M., Martínková, I., & Hanáček, M. (2013). Spiritualita pohybových aktivit. Brno: Masarykova univerzita.
    17. Choutka, M. et al. (Ed.). (1972). Společenské aspekty tělesné kultury v socialismu. Praha: Univerzita Karlova.
    18. Jirásek, I. (in press). Verticality as non-religious spirituality. Implicit Religion, 16(3).
    19. Jirásek, I. (2005). Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu. Olomouc: Univerzita Palackého.
    20. Jung, C. G. (1998). Mandaly: obrazy z nevědomí. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.
    21. Kerényi, K., & Jung, C. G. (1995). Věda o mytologii. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.
    22. Kuhn, T. S. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh.
    23. Merhautová, J., & Joachimsthaler, F. (1979). Vybrané kapitoly z teorie tělesné kultury. Praha: Univerzita Karlova.
    24. Mlateček, L. (1975). Vybrané kapitoly z teorie tělesné kultury pro studující lékařství. Praha: Univerzita Karlova.
    25. Oates-Indruchová, L. (2002). Genderově bezpříznakový diskurs? Tělo v teorii tělesné kultury. Filosofický časopis, 50(6), 971-989.
    26. Sheldrake, R. (1994). Tao přírody. Bratislava: Gardenia Publishers.
    27. Sheldrake, R. (2002). Teorie morfické rezonance. Praha: Elfa.
    28. Skoumal, J. (2011). Physical culture and its regional development: Sense and purpose. In J. Kosiewicz & M. Piątkowska (Eds.), Sport in the Context of Social and Cultural Changes (pp. 43-57). Warsaw: Museum of Sports and Tourism in Warsaw.
    29. Skoumal, J., & Hobza, V. (2009). Koncept strategického rozvoje tělesné kultury měst v České republice. Tělesná kultura, 32(2), 20-32. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Šprynar, Z. (1978). Úvod do teorie tělesné kultury: vybrané kapitoly. Praha: Univerzita Karlova.
    31. Šprynar, Z., Stráňai, K. et al. (1985). Teorie tělesné kultury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
    32. Valenta, L. (1990). Filozofie řádu. In J. L. Fischer (Ed.), Osobnost, dílo, myšlenky (pp. 9-54). Olomouc: Univerzita Palackého.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah