Tělesná kultura 2014, 37(2):55-70 | DOI: 10.5507/tk.2014.008

Vliv podmínek prostředí na pohybovou aktivitu obyvatel Olomouce a přilehlých obcí

Michal Kohout, Josef Mitáš
Institut aktivního životního stylu, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

VÝCHODISKA: Moderní doba, a s ní spojený vývoj nových technologií, značně usnadňuje činnosti každodenního života a tím výrazně eliminuje lidský pohyb. Tento fakt spolu se sedavým způsobem života je spojen s nemalými zdravotními riziky, jako je obezita, diabetes mellitus II. typu, hypertenze apod. Velká část populace si není vědoma negativních důsledků pohybové inaktivity, která může způsobovat řadu závažných zdravotních problémů. A právě tento fakt by měl být hlavním impulzem pro změnu životního stylu, včetně specifikace podmínek prostředí.

CÍLE: Předkládaná práce zjišťuje rozdíly ve struktuře pohybové aktivity u dospělých obyvatel města Olomouce a obcí vzdálených do 15 km od Olomouce. Hlavním cílem bylo zjistit, jak ovlivňují podmínky prostředí pohybovou aktivitu vybrané skupiny obyvatel.

METODIKA: Všichni respondenti byli osobně osloveni autory k účasti na výzkumném šetření pomocí české administrativní verze dotazníku ANEWS. Výzkumný sběr dat byl realizován v květnu a červnu 2012 a data byla získána od 43 obyvatel ve věku 24-61 let žijících ve městě Olomouci a okolních obcích.

VÝSLEDKY: Výsledky ukázaly, že pohybově aktivnější jsou obyvatelé městské zástavby. Ve městě jsou aktivnější obyvatelé oblasti s vyšší chodeckostí, zatímco na venkově obyvatelé oblasti s nižší chodeckostí. Rozdíl energetického výdeje u respondentů bydlících v oblastech s nižší a vyšší chodeckostí byl signifikantní ve prospěch chodečtějšího prostředí [H (1, 43) = 26,184, p ≤ 0,000)].

ZÁVĚRY: Pohybově nejaktivnější jsou muži žijící v jednogeneračních rodinných domech a ženy žijící ve vícegeneračních domech. Oslovení respondenti se nejčastěji věnovali středně zatěžujícím pohybovým aktivitám. Sezením v zaměstnání strávili více času než sezením ve volném čase. Nejčastěji používaným prostředkem přepravy bylo auto, potom chůze a nejméně využívanou formou transportu je kolo. Nejvyšší týdenní výdej energie při pohybové aktivitě vykazovali obyvatelé venkova v oblasti s nižší chodeckostí, poté následovali obyvatelé města z oblasti s nižší chodeckostí, na třetím místě byli obyvatelé města oblastí s vyšší chodeckostí a nejnižší energetický výdej za týden měli obyvatelé venkova z oblasti s vyšší chodeckostí.

Klíčová slova: zdraví, pohybová inaktivita, chodeckost, dotazník ANEWS

Neighborhood environments and its influence on physical activity in Olomouc and neighboring villages

BACKGROUND: Modern society with development of new technologies greatly facilitates the activities of daily life and thus substantially eliminates human motion. This fact, together with a sedentary behavior is associated with considerable health risks, such as obesity, diabetes mellitus (type II), hypertension etc. A large part of the population is not aware of the negative consequences of physical inactivity, which may cause serious health problems. And this circumstance should be the main motivational factor to change lifestyle, including the environment.

AIM: This study examines differences in the structure of physical activity in adults in Olomouc and neighboring villages within 15 km distance around Olomouc. The main objective was to determine how neighborhood environments affect physical activity of selected population groups.

METHODS: All respondents were visited in person by authors and asked to participate in a research study using a Czech version of the questionnaire ANEWS. Data collection was carried out in May and June 2012 and data were obtained from 43 respondents aged 24-61 living in Olomouc and neighboring.

RESULTS: The results showed that residents of urban areas are more physically active than nonurban residents. In the active area residents with higher walkability were associated with higher physical activity in urban residents, while the rural residents indicated higher physical activity in lower walkability areas. We found a significant difference in energy expenditure among respondents living in areas with higher and lower walkability in favor of the more walkable areas [H (1, 43) = 26.184, p ≤ .000)].

CONCLUSIONS: Highest levels of physical activity represent men living in single-family houses and women living in multiple family houses. Participating respondents most frequently engaged in moderate physical activities. They spent more time sitting during work than sitting outside the workplace. Most frequently used transportation was the car, followed by the walking and the least used form of transportation was bike. Highest total weekly energy expenditure during physical activity reached residents in low walkable rural areas, followed by residents of the low-walkable city areas; the third place belongs to residents of the city areas with higher walkability and the lowest energy expenditure per week exists in rural residents from the areas with higher walkability.

Keywords: health, physical inactivity, walkability, ANEWS questionnaire

Vloženo: únor 2013; Zveřejněno online: březen 2015; Zveřejněno: březen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kohout, M., & Mitáš, J. (2014). Vliv podmínek prostředí na pohybovou aktivitu obyvatel Olomouce a přilehlých obcí. Tělesná kultura, 37(2), 55-70. doi: 10.5507/tk.2014.008
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ainsworth, B. E., Haskell, W. L., Herrmann, S. D., Meckes, N., Basset Jr., D. R., Tudor-Locke, C., … Leon, A. S. (2011). Compendium of physical activities: A second update of codes and MET values. American College of Sports Medicine, 32(9), 1575-1581. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Ainsworth, B. E., Haskell, W. L., Leon, A. S., Jacobs, D. R., Montoye, H. J., Sallis, J. F., & Paffenbarger, R. S. (1993). Compendium of physical activities: Classification of energy costs of human physical activities. Medicine and Science in Sports and Exercise, 25(1), 71-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Ali, S. M., & Lindström, M. (2006). Psychosocial work conditions, unemployment, and leisure-time physical activity: A population-based study. Scandinavian Journal of Public Health, 34, 209-216. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bauman, A., Bull, F., Chey, T., Craig, C. L., Ainsworth, B. A., Sallis, J. F., … IPS Group (2009). The International Prevalence Study on Physical Activity: Results from 20 countries. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 6, 21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Cerin, E., Saelens, B. E., Sallis, J. F. & Frank, L. D. (2006). Neighborhood environment walkability scale: Validity and development of a short form. Medicine & Science in Sports & Exercise. 38(9), 1682-1691. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Chen, L. J., Stevinson, C., Ku, P. W., Chang, K. Y., & Chu, D. Ch. (2012). Relationship of leisure-time and non-leisure-time physical activity with depressive symptoms: A population-based study of Taiwanese older adults. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 9, 28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Chomistek, A. K., Chiuve, S. E., Jensen, M. K., Cook, N. R., & Rimm E. B. (2011). Vigorous physical activity, mediating biomarkers, and risk of myocardial infarction. Medicine & Science in Sports & Exercise, 43(10), 1884-1890. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Cole, R., Leslie, E., Bauman, A., Donald, M., & Owen, N. (2006). Socio-demographic variations in walking for transport for recreation or exercise among adult Australians. Journal of Physical Activity and Health, 3(2), 164-178. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. European Commission. (2008). EU Physical activity guidelines: Recommended policy actions in support of health-enhancing physical activity. Retrieved from the World Wide Web: http://ec.europa.eu/sport/library/doc/c1/pa_guidelines_4th_consolidated_draft_en.pdf
    10. Evropská komise. (2007). Bílá kniha o sportu. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropského společenství.
    11. Frank, L. D., Sallis, J. F., Conway, T. L., Chapman, J. E., Saelens, B. E., & Bachman, W. (2007). Many pathways from land use to health: associations between neighborhood walkability and active transportation, body mass index, and air auality [Abstract]. Journal of the American Planning Association, 72, 75-87. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Frank, L. D., Schmid, T. L., Sallis, J. F., Chapman, J., & Saelens, B. E. (2005). Linking objectively measured physical activity with objectively measured urban form: Findings from SMARTRAQ. American Journal of Preventive Medicine, 28(Suppl. 2), 117-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Frömel, K., Bauman, A., Bláha, L. Feltlová, D., Fojtík, I., Hájek, J., … Šebrle, Z. (2006). Intenzita a objem pohybové aktivity 15-69leté populace České republiky. Česká kinantropologie, 10, 13-27.
    14. Herman, K. M., Hopman, W. M., Vandenkerkhof, E. G., & Rosenberg, M. W. (2011). Physical activity, body mass index and health-related quality of life in Canadian adults. Medicine & Science in Sports & Exercise, 44(4), 625. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Hodaň, B. (2000). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého.
    16. Hodaň, B., & Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého.
    17. Horák, S., Dygrýn, J., Mitáš, J., & Obzinová K. (2011). Vybrané ukazatele pohybové aktivity dospělých obyvatel olomouckého regionu. Tělesná kultura, 34(1), 9-14. Přejít k původnímu zdroji...
    18. International Physical Activity Questionnaire (IPAQ). (2005). Guidelines for data processing and analysis of the International Physical Activity Questionnaire. Retrieved from the World Wide Web: http://www.ipaq.ki.se/scoring.pdf.
    19. Kravitz, L. (2010). Waist-to-hip ratio, waist circumference and BMI. Fitness Journal, 7(9), 18-20.
    20. Lotfi, S., & Koohsari, M. (2011). Neighborhood walkability in a city within a developing country. Journal of Urban Planning and Development, 137(4), 402-408. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Máček, M., Máčková, J., & Smolíková, L. (2010). Počet kroků jako ukazatel tělesné zdatnosti. Medica Sportiva Bohemica et Slovaca, 19(2), 115-120.
    22. Machová, J., & Kubátová, D. (2009). Výchova ke zdraví. Praha: Grada.
    23. Matsalla, G., & Warners, K. (2012). Physical activity and mental health: A holistic approach. Research and education for the promotion of physical activity, 23(2), 1-5.
    24. Miežiene, B., Šiupšinskas, L., & Jankauskiene, R. (2011). Relationship between sport, work and leisure-time physical activity among Lithuanian university students. Lithuanian Academy of Physical Education, 2(81), 24-30. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Mitáš, J. (2011). Pohybová aktivita a prostředí v životním stylu obyvatel České republiky [Habilitační práce]. Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc.
    26. Mitáš, J., Frömel, K., Horák, S., Nykodým, J., Racek, O., Řepka, E., … Klobouk, T. (2013). Self-reported physical activity in perceived neighborhood in Czech adults - national study. Acta Univertitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica, 43(2), 23-30. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Mujović, M., & Čubrilo, D. (2012). The role of physical activity in the prevention and treatment of diseases. Physical Culture 2012, 66(1), 40-47. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Nykodým, J., & Mitáš, J. (2011). Průřezová studie pohybové aktivity dospělé populace jihomoravského regionu. Tělesná kultura, 34(1), 49-64. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Oka, K., & Shibata, A. (2012). Determinants of meeting the public health recommendations for physical activity among community-dwelling elderly Japanese. Current Aging Science, 5(1), 58-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Pate, R. R., Pratt, M., Blair, S. N., Haskell, W. L., Macera, C. A., Bouchard, C., … Wilmore, J. H. (1995). Physical activity and public health. A recommendation from the Centers for disease control and prevention and the America College of Sports Medicine. Journal of the Americal Medical Association, 273, 402-407. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Saelens, B. F., Sallis, J. F., Black, J. B., & Chen, D. (2003). Neighborhood-based differences in physical activity: An environment scale evaluation. American Journal of Public Health, 93, 1552-1558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Svačina, Š., & Bretšnajdrová, A. (2008). Jak na obezitu a její komplikace. Praha: Grada.
    33. Tavares, L. S., & Plotnikoff, R. C. (2008). Not enough time? Individual and environment implications for workplace physical activity programming among women with and without young children. Health Care for Women International, 29, 244-281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Tudor-Locke, C., & Bassett, D. R. Jr. (2004). How many steps/day are enough? Preliminary pedometer indices for public health. Sports Medicine, 34(1), 1-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. U. S. Department of Health and Human Services. (2008). Physical activity guidelines for Americans. Retrieved from the World Wide Web: http://www.health.gov/paguidelines/committeereport.aspx
    36. WHO. (2010). Global recommendations on physical activity for health. Retrieved from the World Wide Web: http://whqlibdoc.who.int/publications/2010/9789241599979_eng.pdf.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah