Tělesná kultura 2012, 35(2):65-77 | DOI: 10.5507/tk.2012.010

Charakteristika pohybové aktivity obyvatel moravskoslezského kraje v letech 2005-2009 ve vztahu k délce formálního vzdělání

Igor Fojtík1, Josef Mitáš2
1 Pedagogická fakulta, Ostravská Univerzita, Ostrava, Česká republika
2 Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

VÝCHODISKA: Pravidelná pohybová aktivita je považována za významný faktor zdravotního stavu člověka. O tom, že pohybová aktivita bude pravidelná, rozhoduje řada vnitřních i vnějších podmínek jedince. Vzdělání je považováno za významný faktor, který pohybovou aktivitu ovlivňuje. Dosud nebylo zcela objasněno, jaký je vztah pohybové aktivity a vzdělání při sledování regionálních ukazatelů.

CÍLE: Cílem práce je analyzovat pohybovou aktivitu dospělých obyvatel Moravskoslezského kraje z hlediska počtu let strávených formálním vzděláváním.

METODIKA: Výzkumných šetření se zúčastnilo 1100 probandů, čištěním dat byla získána relevantní data od 759 obyvatel Moravskoslezského kraje (419 žen a 340 mužů) ve věku 25-58 let. Pro získání potřebných dat byl použit dotazník IPAQ, který byl distribuován proškolenými vysokoškolskými studenty v jarním a podzimním období v letech 2005-2009. K statistickému zpracování dat byl použit Kruskal-Wallisův test. K posouzení meziskupinových rozdílů byly počítány hodnoty effect size.

VÝSLEDKY: Signifikantní rozdíly v jednotlivých druzích pohybové aktivity byly zjištěny jen u mužů v pracovní pohybové aktivitě (H = 6,277; p = 0,05; η2 = 0,019) a v intenzivní pohybové aktivitě (H = 6,230; p = 0,05; η2 = 0,018). Muži se základním vzděláním jsou pohybově aktivnější. U žen nebyl prokázán signifikantní rozdíl ve sledovaných parametrech. Výsledky poukazují na fakt, že pracovní pohybová aktivita, která je u probandů se základním vzděláním nejvyšší, se odráží na celkové zjištěné pohybové aktivitě nejvíce.

ZÁVĚRY: Výsledky šetření poukazují na fakt, že rozdílná úroveň vzdělání není u populace v Moravskoskoslezském kraji významným faktorem asociujícím s pohybovou aktivitou. Při podpoře pohybové aktivity doporučujeme soustředit pozornost na pohybovou aktivitu ve volném čase, při transportu a na vysoce intenzivní pohybovou aktivitu u všech sledovaných skupin.

Klíčová slova: IPAQ, životní styl, doporučení pro pohybovou aktivitu

Structure of physical activity in inhabitants of the Moravian-Silesian region between 2005-2009 with regard to formal length of education

BACKGROUND: Regular physical activity is an important factor in human health status. The fact, that the physical activity will be regular, is influenced by many internal and external individual factors. Education is considered to be an important factor that influences physical activity. There has not been fully clarified the relationship between physical activity and education in pursuit of regional indicators yet.

AIM: The aim of this study was to analyze the physical activity of adult inhabitants of the Moravian-Silesian region with regard to the number of years spent in formal education.

METHODS: The research sample consisted of 759 residents of MoravianSilesian region (419 women and 340 men) aged 25-58. The IPAQ questionnaire was used to obtain the data, which was distributed by trained university students in the spring and autumn periods of 2005-2009. Kruskal Wallis ANOVA test was used for the statistical evaluation of the data. The effect size was calculated to clarify the internal differences in results.

RESULTS: Significant differences in the structure of physical activity were found only in men in the job related physical activity (H = 6.277; p = 0.05; η2 = 0.019) and in vigorous physical activity (H = 6.230; p = 0.05; η2 = 0.018). Physically most active are men with lowest level of education. No significant difference was found in the monitored parameters for women. Job related physical activity means the highest part of the total physical activity in respondents with lowest education.

CONCLUSION: The results of the survey point to the fact, that different level of education is not an important factor associated with physical activity in Moravian-Silesian region. To promote physical activity we would recommend focusing on physical activity in leisure time, during transport and on vigorous physical activity in all groups of respondents based on educational level.

Keywords: IPAQ, lifestyle, physical activity recommendation

Vloženo: srpen 2012; Zveřejněno online: leden 2013; Zveřejněno: březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fojtík, I., & Mitáš, J. (2012). Charakteristika pohybové aktivity obyvatel moravskoslezského kraje v letech 2005-2009 ve vztahu k délce formálního vzdělání. Tělesná kultura, 35(2), 65-77. doi: 10.5507/tk.2012.010
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ainsworth, B. E., & Tudor-Locke, C. (2005). Health and physical activity research as represented in RQES. Research Quarterly for Exercise and Sport, 76(Suppl 2.), 40-52. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Aoyagi, Y., & Shephard, R. J. (2009). Steps per day: The road to senior health? Sports Medicine, 39(6), 423-438. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bauman, A. E., & Kohl, H. W. (2010). Physical activity and public health in Latin America: Moving forward. Journal of Physical Activity and Health, 7(Suppl. 2), 135-136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bláha, L., & Frömel, K. (2011). Pohybová aktivita 25-27letých obyvatel ústeckého regionu z aspektu zaměstnanosti. Tělesná kultura, 34(1), 94-107. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Blaxter, M. (1993). Health and life style. London: Routledge.
    6. Brown, A., & Siahpush, M. (2006). Socioeconomic predictors of a sedentary lifestyle: Results from the 2001 National Health Survey. Journal of Physical Activity and Health, 3(1), 90-101. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Český statistický úřad. (2012). Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Česká republika a kraje. Retrieved 22. 3. 2012 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-00
    8. Florindo, A. A., Guimarâes, V. V., Cesar, C. L. G., Barros, M. B. A., Aives, M. C. G. P., & Goldbaum, M. (2009). Epidemiology of leisure, transportation, occupational, and household physical activity: Prevalence and associated factors. Journal of Physical Activity and Health, 6(5), 625-635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Frömel, K., Bláha, L., Feltlová, D., Fojtík, I., Hájek, J., Horák, S., Klobouk, T., Ludva, P., Lukavská, M., Mitáš, J., Neuls, F., Nykodým, J., Pelclová J., Ryba J., Řepka, E., Sigmund, E., Sigmundová, D., Suchomel, A., & Šeberle, Z. (2004). Vztahy mezi pohybovou aktivitou a vzděláním obyvatel České republiky. In P. Ludva (Ed.), Sborník příspěvků mezinárodního semináře Pedagogické kinantropologie 2004 (pp. 100-105). Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity.
    10. Ham, S. A., Macera, C. A., Jones, D. A., Ainsworth, B. E., & Turczyn, K. M. (2004). Considerations for physical activity research: Variations on a theme. Journal of Physical Activity and Health, 1(2), 98-113. Přejít k původnímu zdroji...
    11. IPAQ Research Committee. (2005). Guidelines for data processing and analysis of the International Physical Activity Questionnaire (IPAQ): Short and long forms. Retrieved 26. 4. 2012 from the World Wide Web: http://www.ipaq.ki.se/scoring.pdf
    12. Miles, L. (2007). Physical activity and health. Nutrition Bulletin, 32, 314-363. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Mitáš, J., & Frömel, K. (2011). Pohybová aktivita dospělé populace České republiky: Přehled základních ukazatelů za období 2005-2009. Tělesná kultura, 34(1), 9-21. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Mitchell, J. A., Matocks, C., Ness, A. R., Leary, S. D., Pate, R. R., Dowda, M., Blair, S. N., & Riddoch, C. (2009). Sedentary behavior and obesity in a large cohort of children. Obesity, 17(8), 1596-1602. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Montoye, H. J., Kemper, H. C. G., Saris, W. H. M., & Washburn, R. A. (1996). Measuring physical activity and energy expenditure. Champaign, IL: Human Kinetics.
    16. Morse, D. T. (1999). MINSIZE2: A computer program for determining effect size and minimum sample size for statistical significance for univariate, multivariate, and nonparametric tests. Educational and Physiological Measurement, 59(3), 518-531. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Parkes, K. R. (2006). Physical activity and self-rated health: Interactive effects of activity in work and leisure domains. British Journal of Health Psychology, 11(3), 533-550. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Rütten, A., & Abu-Omar, K., (2004). Prevalence of physical activity in the European Union. Sozial und Präventivmedizin, 49(4), 281-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Tudor-Locke, C., & Ham, S. A. (2008). Walking behaviors reported in the American time use survey 2003-2005. Journal of Physical Activity and Health, 5(5), 633-647. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Valach, P., Vašíčková, J., Votík, J., Lukavská, M., Kloubouk, T., & Dygrýn, J. (2011). Charakteristika pohybové aktivity obyvatel plzeňského regionu zjišťovaná v letech 2005-2009. Tělesná kultura, 34(1), 76-93. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Vašíčková, J., Roberson, D., & Frömel, K. (2012). The education level and sociodemographic determinants of physical activity in Czech adults. Human Movement, 13(1), 54-64. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Welk, G. J. (2002). Physical activity assessments for health-related research. Champaign, IL: Human Kinetics.
    23. World Health Organization (WHO). (2010). Global recommendations on physical activity for health. Geneva: World Health Organization.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah