Tělesná kultura 2011, 34(1):49-64 | DOI: 10.5507/tk.2011.004

Průřezová studie pohybové aktivity dospělé populace Jihomoravského regionu

Jiří Nykodým1, Josef Mitáš2
1 Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, Brno, ČR
2 Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc, ČR

VÝCHODISKA: Pohybová aktivita (PA) je celosvětově chápána odbornou veřejností jako jeden z nejzávažnějších faktorů při řešení otázek prevence a veřejného zdraví. Pravidelná PA v režimu každého jedince má neoddiskutovatelné pozitivní účinky na zdravotní stav, na kvalitu života a prodloužení aktivního stáří. V regionální úrovni mohou vhodně nastavené podmínky pro aktivní trávení volného času, případně aktivního transportu vést ke zlepšení pravidelné účasti obyvatel v PA.

CÍLE: Cílem studie bylo analyzovat pohybovou aktivitu obyvatel jihomoravského regionu (Jihomoravský a Zlínský kraj) a poukázat na rozdíly v aktivním transportu podle podmínek prostředí ve vybraných demografických aspektech.

METODIKA: Pro výzkumnou studii uvádíme souhrnně název jihomoravský region pro kraj Jihomoravský a Zlínský. Pro zjištění týdenní úrovně PA byla použita data náhodně vybraného souboru 1110 obyvatel jihomoravského regionu (487 mužů a 623 žen) ve věku 41,67  8,87 let. Všichni respondenti byli osobně osloveni vyškolenými distributory výzkumných šetření z řad vysokoškolských studentů k účasti na výzkumném šetření pomocí české administrativní verze dotazníku ANEWS. Výzkumný sběr dat byl realizován pravidelně v jarním (březen-květen) a podzimním (září-listopad) období v letech 2005 až 2009. Zdraví podporující PA je charakterizována v souladu s platnými doporučeními. Z nich vyplývá, že dospělí by pro udržení zdraví měli realizovat minimálně 150 minut za týden středně zatěžující PA nebo 75 minut vysoce intenzivní aerobní PA, případně jejich kombinaci. Aerobní aktivita by měla být provedena v epizodách alespoň 10 minut, a pokud možno by mělo být rozloženo do celého týdne (USDHHS, 2008).

VÝSLEDKY: Na celkovou týdenní PA neměla vliv účast v organizované PA, index tělesné hmotnosti BMI. Respondenti, kteří plní doporučení pro PA podporující rozvoj nebo udržení zdraví, vykazují signifikantně vyšší celkovou PA i transportní PA. Lidé, kteří mají snadnou dostupnost chůzí k mnoha místům přímo z bydliště, vykazují vyšší aktivitu při aktivním transportu. Nejčastěji provozovanou PA je jízda na kole, následuje u žen chůze a turistika, u mužů fotbal.

ZÁVĚRY: Specifické podmínky pro aktivní transport je třeba udržovat a rozšiřovat v podmínkách prostředí, kde je k tomu příležitost. Místní samosprávy různých regionů České republiky musí zohlednit co jejich region činí atraktivním a hledat cesty, jak zefektivnit přenos výsledků výzkumu do komunální praxe v oblasti preventivních, zdravotních, ale i urbanistických zásahů.

Klíčová slova: dotazník ANEWS, IPAQ, sezení, doporučení pro pohybovou aktivitu, aktivní transport

Cross-sectional study of physical activity of adult population in South-Moravian area of the Czech republic

BACKGROUND: Physical activity (PA) was defined in a worldwide scientific community as one of the most important factors in dealing with issues of prevention and public health. Regular PA has the undeniable positive effects on health, quality of life and renewal of an active old age. Improved conditions for active leisure time activities and active transport at the regional level can lead to the improvement of the regular participation in the PA AIM: The aim of the study was to analyze physical activity of adult population of the Southern Moravia area of the Czech Republic (Jihomoravský and Zlínský region) and to observe differences in selected demographic aspects of active transport depending on environmental conditions.

METHODS: To estimate the weekly level of PA we used randomized data in 1110 respondents in Southtern Moravia region (487 men and 623 women) aged 41.67 ± 8.87 years. All respondents were asked face to face by trained distributors (university students) to participate in a research study using the Czech administrative version of the ANEWS questionnaire. Data collection was carried out regularly in Spring (March-May) and Fall (September-November) from 2005 to 2009. Health enhancing PA is characterized in accordance with the general recommendations. Adults should do at least 150 minutes a week of moderate intensity or 75 minutes a week of vigorous intensity aerobic physical activity, or an equivalent combination of moderate and vigorous intensity aerobic activity. Aerobic activity should be performed in episodes of at least 10 minutes, and preferably it should be spread throughout the week (USDHHS, 2008).

RESULTS: The total weekly PA did not affect either participation in organized PA or body mass index. Respondents who met the recommendations for PA reported significantly higher total PA and transport PA. People who have easy walking distances to many sites directly from home indicate higher transport PA. The most commonly performed type of the PA was cycling, followed in women with walking and hiking, and in men with soccer.

CONCLUSION: Once there are opportunities, it is necessary to maintain and expand the environmental conditions to support active transport. Comunal policy in the various regions in the Czech Republic must solve specific regional problems within their environment and to highlight attractive places for active living. They also have to look for ways how to transfer research results into practice on the level of communal practice, preventive, health, and also urban interventions.

Keywords: ANEWS questionnaire, IPAQ, sitting, physical activity recommendation, active transport

Vloženo: září 2010; Zveřejněno online: leden 2011; Zveřejněno: leden 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Nykodým, J., & Mitáš, J. (2011). Průřezová studie pohybové aktivity dospělé populace Jihomoravského regionu. Tělesná kultura, 34(1), 49-64. doi: 10.5507/tk.2011.004
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ainsworth, B. E. et al. (2000). Compendium of physical activities: An update of activity codes and MET intensities. Medicine and Science in Sports and Exercise, 32(9 Suppl.), 498-516. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Ainsworth, B. E., & Tudor-Locke, C. (2005). Health and physical activity research as represented in RQES. Research Quarterly for Exercise and Sport, 76(2), 40-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bouchard, C., Blair, S. N., & Haskell, W. L. (2007). Why study physical activity and health. In C. Bouchard, S. N. Blair, & W. L. Haskell (Eds.), Physical activity and health (pp. 3-19). Champaign, IL: Human Kinetics.
    4. Craig, C. L. et al. (2003). International physical activity questionnaire: 12 country reliability and validity. Medicine and Science in Sports and Exercise, 35(8), 1381-1395. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Český statistický úřad (ČSÚ) (2009a). Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009. Brno: Český statistický úřad.
    6. Český statistický úřad (ČSÚ) (2009b). Statistická ročenka Zlínského kraje 2009. Zlín: Český statistický úřad.
    7. Ewing, R. (2005). Can the physical environment determine physical activity levels? Exercise and Sport Science Reviews, 32(2), 69-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Fogelholm, M., Malmberg, J., Suni, J., Santtila, M., Kyröläinen, H., Mäntysaari, M., & Pekka, O. (2006). International physical activity questionnaire: Validity against fitness. Medicine and Science in Sports and Exercise, 38(4), 753-760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Frömel, K. et al. (2004). Physical activity of men and women 18 to 55 years old in Czech republic. In F. Vaverka (Ed.), Movement and Health (pp. 169-173). Olomouc: Univerzita Palackého.
    10. Frömel, K., Mitáš, J., & Kerr, J. (2009). The associations between active lifestyle, the size of a community and SES of the adult population in the Czech Republic. Health & Place, 15(2), 447-454. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Kohn, M., & Booth, M. (2003). The worldwide epidemic of obesity in adolescents. Adolescent Medicine, 14(1), 1-9. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Kraut, A., Melamed, S., Gofer, D., & Froom, P. (2003). Effect of school age sports on leisure time physical activity in adults: The CORDIS study. Medicine and Science in Sports and Exercise, 35, 2038-2042. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Lewis, B. A., Marcus, B. H, Pate, R. R., & Dunn, A L. (2002). Psychosocial mediators of physical activity behavior among adults and children. American Journal of Preventive Medicine, 23(2 Suppl.), 26-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Morse, D. T. (1999). MINSIZE2: A computer program for determining effect size and minimum sample size for statistical significance for univariate, multivariate, and nonparametric tests. Educational and Psychological Measurement, 59(3), 518-531. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Pate, R. R., Trost, S. G., Dowda, M., Ott, A. E., Ward, D. S., & Saunders, R. (1999). Tracking of physical activity, physical inactivity and health related physical fitness in rural youth. Pediatric Exercise Science, 11(4), 364-376. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Placheta, Z., Siegelová, J., & Štejfa, M. et al. (1999). Zátěžová diagnostika v ambulantní praxi. Praha: Grada.
    17. Radusepp, L., & Viira, R. (2000). Sociocultural correlates of physical activity in adolescents. Pediatric Exercise Science, 12, 51-60. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Sallis, J. F., Conway, T. L., Prochaska, J. J., McKenzie, T. L., Marshall, S. J., & Brown, M. (2001). The association of school environments with youth physical activity. American Journal of Public Health, 91(4), 618-620. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Sigmund, E., Zacpal, J., Mitáš, J., Sigmundová, D., Frömel, K., & Horák, S. et al. (2008). Aplikace Formální konceptuální analýzy při hodnocení výsledků z dotazníku o prostředí (ANEWS) a změřeného počtu kroků u randomizovaného souboru 15-65letých obyvatel metropolí České republiky. Studia Sportiva, 2(2), 13-22.
    20. Sigmund, E., Zacpal, J., Sigmundová, D., Mitáš, J., Sklenář, V., Bělohlávek, R., & Frömel, K. (2007). Vyhodnocení IPAQ dotazníků pomocí formální konceptuální analýzy. Studia Kinanthropologica, 8(1), 7-16. Přejít k původnímu zdroji...
    21. StatSoft CR s r.o. (2007). STATISTICA Cz (softwarový system pro analýzu dat), verze 8.0. www.statsoft.cz.
    22. U. S. Department of Health and Human Services (USDHHS) (2008). Physical Activity Guidelines for Americans. Washington, DC: U. S. Department of Health and Human Services.
    23. Van Sluijs, E. M. F., van Poppel, M. N. M., Twisk, J. W. R., & Chin, M. J. (2005) Effect of a tailored physical activity intervention delivered in general practice settings: Results of a randomized controlled trial. American Journal of Public Health, 95(10), 1825-1831. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah